Má první spolupráce - Pixers

Vždycky jsem si přála, abych díky blogu získala nějakou dobrou spolupráci. A hádejte co, ono se to podařilo, a nemusela jsem pro to za nikým chodit! Jedna firma mě oslovila sama od sebe, protože se jim prý

Vzpomínám

Vzpomínám. A není to tím, že jsou dneska dušičky. Ležím v posteli. Přemítám o tom, co všechno jsem dnes prožila. O tom, co všechno mě zítra čeká v práci. O tom, co všechno musím stihnout udělat do školy. O

I pád na držku je pohyb dopředu!

Nechci. Nebudu to dělat. Prostě ne, proto tu nejsem. Jsem člověk a mám svá práva. Mám hodnotu. Mám emoce, schopnosti a vlastní názor. Dokážu se rozhodovat sama. Spousta z nás toto nedokáže. Ba ani nechce. Být v z

Říjen v kostce...

Byl to měsíc nejlepších a nejsladších jablek z celého roku, každé kousnutí bylo chuťové potěšení, chuťový nářez, kdy tekly po tváři sladké šťávy a každý se nechával touto záplavou řádně z



Ve tmě je všechno hezčí

Nejsem psychopat. V podstatě jsem úplně obyčejná. Divná jsem jen občas. Rozloučila jsem se, zavřela za sebou dveře a seběhla dvě patra. Nikde nikdo. V tuhle hodinu už nikdo nepracuje. Prošla jsem okolo mříží, po

Novým směrem...

Po asfaltové příjezdové cestě běží malá drobná postava. Nešikovně klopýtá na nízkých platformách bot. Dlouhý kabát za ní jen vlaje. V běhu vytahuje telefon a kontroluje čas. V druhé ruce skoro od

Každý sám za sebe

Život je prostě boj. Den za dnem, od probuzení až do západu slunce. To není klišé, taková je prostě skutečnost. Každý z nás se denně musí potýkat s problémy, starostmi i radostmi. A co je pro jednoho

FUSINGOVÝ ANDĚL

Ano, vím..do Vánoc daleko. Nemůžu si pomoct –  prosinec mám naplánovaný čistě jako čas pro rodinu, a v lednu Vám tip, kde koupíte nádherného anděla asi moc užitečný nebude….Takže jedině teď –

Novinky ze světa povídek - Listopad

V listopadu moc povídek nebude, protože připravuji na leden 2018 novou povídku. Místo toho se pomalu pouštím do rekostrukce blogu, která se bude věnovat větší přehlednosti. Můžete se však těšit na po

Špatná nálada nebolí: deprese

Třásla jsem se po celém těle. Nevnímala jsem nic. Jen svou hlavu. Tu zbytečnou věc, která se měla každou chvíli rozletět na milion kousků. Cítila jsem, jak se mi hlavou prohánějí mamuti. Nebo sloni. Možná divok