I pád na držku je pohyb dopředu!

Nechci. Nebudu to dělat. Prostě ne, proto tu nejsem. Jsem člověk a mám svá práva. Mám hodnotu. Mám emoce, schopnosti a vlastní názor. Dokážu se rozhodovat sama. Spousta z nás toto nedokáže. Ba ani nechce. Být v z

Říjen v kostce...

Byl to měsíc nejlepších a nejsladších jablek z celého roku, každé kousnutí bylo chuťové potěšení, chuťový nářez, kdy tekly po tváři sladké šťávy a každý se nechával touto záplavou řádně z

Ve tmě je všechno hezčí

Nejsem psychopat. V podstatě jsem úplně obyčejná. Divná jsem jen občas. Rozloučila jsem se, zavřela za sebou dveře a seběhla dvě patra. Nikde nikdo. V tuhle hodinu už nikdo nepracuje. Prošla jsem okolo mříží, po

Každý sám za sebe

Život je prostě boj. Den za dnem, od probuzení až do západu slunce. To není klišé, taková je prostě skutečnost. Každý z nás se denně musí potýkat s problémy, starostmi i radostmi. A co je pro jednoho

Špatná nálada nebolí: deprese

Třásla jsem se po celém těle. Nevnímala jsem nic. Jen svou hlavu. Tu zbytečnou věc, která se měla každou chvíli rozletět na milion kousků. Cítila jsem, jak se mi hlavou prohánějí mamuti. Nebo sloni. Možná divok

Zatežený soumrak

Zdravíčko blogaříci :-) Máme před námi dušičkový čas. Halloweenské strašení, velmi dobré svařáky nebo čokoládové nápoje, doplněné nějakým sladkým dortíkem či prostě klasické chladné podz

Zvířátka ve výběhu

Zítra. Už zítra. Sakra, nic neumím! Co jim řeknu? Co jim jen odpovím? Neudělá se mi špatně? Zas se celá rozklepu. Bude mi na zvracení. Zpotím se jak kdybych vážila dvě stě kilo. Na co se mě asi budou ptát? Ztra



O rážení ořechů...

" Lidé mi řekli, že jsem jim zachránil manželství. Boty je sice stojí jmění, ale jsou levnější než rozvod " Manolo Blahnik Moje drahá generálka / rozuměj maminka / vždy, když jsem si vzala vysoké

Oni nám to odpustí.

Tak máme za dveřmi Dušičky, den, kdy vzpomínáme na své blízké, kteří už nejsou mezi námi. Den, kdy se lidé hromadně vydávají na hřbitov, aby zapálili svíce, vzdali úctu mrtvým a zavzpomínali. Na

Neuhnula jsem: Proč se tak trestáme?

Kolik pokusů je “tak akorát”? Jeden? Dva? Deset. Kolikrát se člověk může zmýlit a začít znovu? Kde je hranice mezi neschopností a špatnou volbou? A existuje vůbec? Nevím. Ale potřebovala bych to vědět.

Ne malosti

Mohla bych vést klidný život. Mohla bych poslouchat Enyu, vyhledávat recepty na Seznamu, vyrábět podzimní dekorace do bytu a každou středu koukat na Výměnu manželek. Byla bych v pohodě. Nosila bych lesklá trička

Vývoj povaleče...

... aneb ze socialistické putyky do kapitalistické kavárny. Kouzelné osmdesátky, můj čas malin nezralých, čas poznání, čas putyk, socialistických náleven nejnižší cenové skupiny. Jen tam směly " m

Reklama