Osmá minuta plná strachu

„Slibujeme pod vlivem nadějí a konáme pod vlivem strachu.“Svírá mi hrdlo, škrtí mě. Nemám sílu v rukách, umírají. Oči pálí od pláče. Srdce bolí od strachu. Zavírám oči a vidím temno, smutek a pláč. Mrt

Jsem rocková hvězda

Jsem rocková hvězda. Poznáš mě podle hustých rudých vlasů po zadek, lesklých kožených kalhot, korzetu, výrazných šperků a silného make-upu. Když stojím na pódiu, nedokážeš ode mě odtrhnout zrak. Dokážu bý

Vdaná

Pro vás co sledujete můj facebook nebo instagram to není žádná novinka. Pro vás ostatní - je to tak, od soboty 21.10.2017 jsem vdaná paní, převzala jsem vietnamské...

Můžu zůstat? Alespoň navždy?

Vstávat před pátou hodinou ráno by mělo být trestné. Ale já musím. Kolbenka čeká. Krátce po půl šesté už stojím před fabrikou. V průmyslové zóně za městem. Továrna vedle továrny. Jediným pokusem o zlidšt

Od smutku k vděčnosti

Není moc horších věcí než náhlá smrt někoho, kdo vám byl jako sestra, ne že bych bazírovala na tom, aby za námi chodili zástupy kvůli kondolencím, ale musím se přiznat, že jsem byla zaskočená, neče



Jeden život v hajzlu

Seděli jsme podél výrobního pásu. Hlavy svěšené. Maximálně soustředěni na práci. Na skládání papírových obalů. Všimli jste si někdy, že když vykonáváte nějaký fyzický úkon celý den pořád dokola, va

O IQ testech na sexuologii

Nedávno jsem na jedné organizované vycházce po "pražských domech" zavítal po dlouhých, předlouhých letech na Větrov, do míst, kde kdysi stála legendární putyka Jedová chýše, kterou tolik proslavil seriál

Když blondýna ztratí kačky...

... aneb tři dny v městské dopravě a zpátky ni krok. Co nadchne dítě z vesnice ? Čím oslníte duši dítěte ? Trolejbusem ! Blondýna jezdila křížem krážem se Soptíčkem pulzujícím krajským městem.

Vysoká škola metařská

Se skautskými vrstevnicemi se pravidelně scházíme už od třinácti. Tenkrát jsme nejčastěji řešily, jestli má naše vedoucí něco s naším vedoucím a jak se na vegetariánském táboře dostat alespoň k deseti

Utíkám za tichem…

Šla jsem. Pořád výš a výš. Ostrá světla okolo projíždějících kamionů mě vždycky trochu vyděsila. Doufala jsem, že nejsem moc nápadná. Minula jsem budovu základní školy. Pak okresní archiv. Kdysi jsem si vy

Každý nádech mě bolel: Deprese

Momenty, kdy přemýšlíte, zda to ukončit, nebo ještě ne, patří mezi ty nejzásadnější v životě. Teprve tehdy se ukáže, zda jste slaboši. Pro okolí jimi budete, s tím se smiřte. Na lidech ale nezáleží. Tentokr

Beznaděj aneb Jaká jsem byla a co se stalo

Stála jsem tam oblečená do jednorázového bílého pláště. S průhlednou bílou čepicí, pod kterou moje dlouhé hnědé vlasy smrděly, jako bych to ani nebyla já. Jako bych byla jako oni. Stála jsem v řadě dalšíc

Reklama