Profil uživatele Snezecka

obrazek
registrován 2018-04-11 00:58:08 Level7 počet bodů 4205info
infoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfo
infohttp://snezecka.blog.cz v databázi 486 článků. info480x info3x

infohttps://snezecka.blogspot.com/ v databázi 15 článků. info9x info1x

Co si vykoleduje koledníček?

http://www.msn.com/cs-cz/zpravy/newspanorama/v-polsk%c3%a9-%c5%a1kole-zak%c3%a1zali-student%c5%afm-st%c4%9b%c5%beovat-si-optimismus-je-povinn%c3%bd/ar-BBZcSq6?ocid=ientp Četla jsem dnes pěkný článek, za pravdu mu

Mordýři a poběhlíci

Nosím si tě v hlavě, mý kočičí zlato, falešný jsi jak dědovy zuby. Stejně mi to stále ještě stojí za to, i když dláždíš cestu rovnou do záhuby. Nosím si tě v hlavě, já jsem vážně na hlavu, t

Modrý pondělí

Dým z cigarety line se temným barem, obtáčí skleničky jako mládě hadí a já tu sedím nad literárním škvárem, čtu si své básně a led mi whisky chladí. Poslední dobou nemám nikde stání, nevydržím

Změny

Co bylo, to už není, jen nepředstavitelná muka. Když se srdce mění, tak taky často puká. A když jiné si je podrobí, pak nenávratně praská. A to bývá koncem choroby nazvané stručně láska. Jenže pr

Krátká zamrzlá

Venku zima, až to praští a mně v hlavě otazníky buší. Proč je v lidech tolik zášti? Třeba jenom nemaj v teple uši...

Zlodějka perutí

Mám nový polštář z andělského peří, usíná se mi na něm jak v nebi. Vyškubala jsem ta brka na páteři anděla, co v odrazu se šklebil. V odrazu staré výkladní skříně obchodu, kde dřív se káva mle

Drobky z jehelníčku

Přemýšlím nad tím, jak tu vlastně žijeme… Čekám na pochvalu, či zda mě někdo pokárá, celý den tu totiž do sebe šijeme a nikdo se s tím nijak nepárá. Některé věci se mnou ani nehnou a na něco j



A nebo taky ne

Chci sevřít ruku tomu, kterého mám ráda a věřit, že z mého stromu nikdy listí neopadá a že místo letokruhů, když do kmene zatneš silou, spatříš jenom zářit duhu a že krev má sněhobílou… A pa

O dlouhém nosu

O nás bez nás, tak to tu je, všechno běží, jenže stěží, nevíme, kde Pravda leží. O nás bez nás rozhoduje a na tváře vztekem zrudlé udělá jen: "Tůůůdle!" Víno káže, dá pít vodu a o rozdíl

Pod Venuší

Opět se dnes chopím pera, navážu nit přetenkou a vyvolám Lucifera, provázen je Jitřenkou. Napíšu pár slov, co sviští jako vítr sněžnou plání, jako ostří jež se blyští chladným jitrem před svít

Hra na vyosení

O co prOSÍ blázni bOSÍ? V srdcích nOSÍ kapky rOSY. Zima kOSÍ křídla vOSÍ, paroh lOSÍ, útlé cOSI… Jenže tO SI už nepřečtou… OSIřelí, sami. mezi OSInami, O SIlo s přou, (p)OSÍlení zlou náturou.

Tři

Co bude dnes večer, kdo ví? Do notýsku tupě zírám. No přece večer tříkrálový, tak vzpomínám na Shakespeara. Venku zima, zlé skučení větru, zalezla bych nejraději do postele s Vilíkovým dílem v jam

Zásah

Hodiny mají zas ručičky do praku, vystřelit z nich těch rychlých pár vteřin a trefit do pampelišek, do chmýří bodláku, zacílím, trefím se, pevně tomu věřím. Rozprskne se sníh těch drobných kytek,

První čtvrtek

Jinovatka dnes od rána prsty kouše, pod nehty se vkrádá nelítostná zima, tráva zahalená je v bělostném rouše a tamtamy duní ve tmě za očima. Nic se nezměnilo, vše je při starém, slunce za Východem ja