Profil uživatele Snezecka

obrazek
registrován 2018-04-11 00:58:08 Level4 počet bodů 929info
infoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfo
infohttp://snezecka.blog.cz v databázi 101 článků. info92x info3x

O nejhlubším tichu

V hlavně zní ti stovka výkřiků, ven žádný ale nedolehne. I když stokrát bereš za kliku, dveře zamčené, závora se nehne. Ozvěna se vkrádá za každý náznak ticha, bez duše, bez života pluješ dnešn

Bez začátku i bez konce

…a v plačtivém snu černobílém kreslím ti srdce na lopatku čokoládou. Tiše se po zdi pnu, jsem břečťanem, naznačím líně směr na křižovatku bradou. A v celém tom snu němém tak nějak páchne byt

Neumím...

Děkuji ti za tvůj úsměv, i když je jen na tričku, dělá ze mě vždycky jenom klubko nervů v uzlíčku. Děkuji ti za tvůj humor, dokáže mě rozesmát, rozhoupe mě k nebi, k zemi, a z Určitě dělá Snad.

Osobnostní jatka

Těch dvacet stupňů v hlavě klid mi nedá, přemýšlím o nich u oběda a pak ve výtahu skáču po krku bytosti, jež podobá se člověku. Zatnu drápy, jen ostrý výkřik dolehne z hlubin ocelové šachty bezed

Štvanice na motýla

Lovím tě, abych se ti vzdala, po tundře, pobřeží, po buši, a co nejlépe si zapamatovala každičký záhyb, který máš na duši. Pořád ti budu trochu v patách, stín za tvým stínem, ukrytá, i kdyby sis

U Kloboučníka

Věčnou otázku řeším. Jsem celý člověk nebo je mě půl? Věčnou otázku proč je havran jako psací stůl? Tak mi odpověz, než napočítám do pěti. Jedna, dvě, tři… Nemám ani ponětí… 8.8.2018

37 polibků

Za dobrotu, za snahu, za mou zvláštní povahu, vydržet to jednou zkus a dej mi třicet sedm pus. Za to, že snažím se být milá, že mou slabostí je síla, že miluju, nenávidím, za to, že se občas stydím.



Vyčítavka

Až jednou zestárnu, prý zůstanu sama. A budu zatrpklá svině jako moje máma. Nech si svý kecy, bejby, hraješ si na blbečka. Sem nepatří tři, stačí jen jedna tečka.

Zamyšlená

Zas zírám z okna a zkouším tě lapit do sítě na motýly a přestat se trápit. Z jejich křídel sbírám namodralý pel, pro tebe i pro jiné hloupý vyvrhel, tak sklenkou bílého mě stačí zapít. Jen tupé

Trapná

Asi povolám Chucka Norrise, neb je mi vedro, jsem uzlíček potící. On totiž prý pomocí Paralenu srazí teplotu i varné konvici. Vím, můj verš je trapný, měl by být neveřejný. Víte však, kolik je venku

Proud

Plnou hlavu myšlenek a zmatků, sto tisíc nápadů, snů i soudů. Na stejnou doplavem křižovatku, jen ve svém vlastním protiproudu. U výtahu se mockrát potkáme, nahoru, dolů, ty tam a já zas jinam, občas s

Nemocná

Sněží a v závěji mizí tvé stopy, vítr se honí v ledové krustě. Z noci se do noci další den překlopil. Sněží a chumelí. Studeně, hustě. Vločky na rukávech kreslí bílé mapy, v uších mi píská

Oro de la Doca Priorat

Připíjím teď na úplněk, blyštivým "X" se v temnu halím. Kdo by to do mě ještě řek'? Je div, že to rovnou nezabalím. Divadlo cítím ze všech směrů, zmámené figurky bláblobící. Pořád dokola s

12 3 4 5 6 7 8