Profil uživatele Snezecka

obrazek
registrován 2018-04-11 00:58:08 Level6 počet bodů 2513info
infoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfo
infohttp://snezecka.blog.cz v databázi 265 článků. info256x info3x

infohttps://snezecka.blogspot.com/ v databázi 10 článků. info5x info1x

Skulptura

Vytesám si tě z mramoru, žádný strach, budeš přioděn, aby mě sebranka cenzorů nevláčela bahnem celý den. Vytesám si tě jako Davida v nadživotní velikosti, Neboj se, nikde nic nepřidám, budu tvořit s

Stále

Vždycky se roztáhneš jako malá zmije přes všechno , co je mi svatý. Vždycky se roztáhneš malej parazit, malá veš, přes břicha i přes hnáty. Vždycky jsi tady, od rudý přes bílý tóny mě smažíš

Růže přináší

Čekala jsem na inspiraci jak na smilování bohů s pocitem, že čas děsně letí. Už jsem měla téměř po legraci. Múzy vysedávaj na každým rohu, ale vždyť je, sakra, už půl třetí! Tak jsem první chy

Noční můra

Zdál se mi sen, který fakt stál za to, když vzbudila jsem se, tak dlouho jsem se smála. Ono totiž vypadá to, jako bych i ve snu pracovala. Zdálo se mi, že Volfík rozdával firemní ceny, prý "za účast" a

Nesmírné počítadlo

Kdo bude ti nad hlavou hvězdy počítat, až se sešeří a nebe bude plné? Kdo bude u tvých snů na stráži stát, když já ti píšu verše nesmyslné? Kdo přikryje ti lýtka, až se odkopeš a deka ti spadne p

Sošná

Kamenní andělé mívají kamenné oči. S lišejníky na tělech a v křížích červotoči hodují si v každé soše. A na dřevěných narazíš i na choroše. Kamenní andělé mívají oči ze žuly, hábity sp

Vzduchoveršec

Posílám verše po větru, takzvané verše povětrné, ve výšce několika metrů vítr má slova hrablem hrne. Občas mám pocit, že je ti mě líto, ale přestane to hned, když vím, že miluju tě intenzitou ce



Balada o prvním schodu

Temno je ve světnici a času zbývá krok ke světlu, zbylo by ho jako napřesrok a kukaččin hlas by ku vstávání zval, tu se Jaroslav na hlavě podrbal. "Sbohem, postýlko má, už musím jít, neb se stane neš

Jiná

Každou noc probírám tě a je to stejný, kažhou noc vox populi, stejně neveřený, každou noc miluješ, každou noc stejnou lež, tak lež a miluj, aspoň jednou se vším všudy. Lež a miluj, a tady tudy si stě

Valetolín

Všude srdíčka a květy, prý láska visí ve vzduchu. Říkám si, ještě že ty nemáš tu stejnou poruchu. To bys pak čekal na mě po práci ve stínu skleněné stříšky a věděl, ač se to občas vytrácí,

Aurum dezinformaticum

Dneska mám v hlavě zcela vymeteno, a je to čím dál horší, den po dni. Nemůžu si vzpomenout ani na tvé jméno, stavím kolem svého těla příkop vodní. A kolem hlavy hradby z palisád, Žižka by mi závid

SAVE ME!

Ještě cítím na chodidle tvou slinu. Nepěkně s mým žitím hraje si příroda. Jsem další, kdo bude brzo žrát hlínu, kdo bude ke kytkám čichat zespoda, když nepustím z hlavy tvoje perutě, tak představy

S láskou

Obávám se, že jsi schopen všeho, řekne to každý, kdo zná tě, že v kusu hadru, hadru stříbrného jsi schopen odtáhnout mě do garáže. A ruce slepit za zády, až dýchá na mě z té představy strach. Pa

Bouřka

...to když se draci urvou ze svých stájí, když dost už mají všech těch výtek, tak po nebi se rozlétají, hluboko mají do korýtek a na hřbetech se v křídlech těsných jinovatka dělá a oni řvou tam, kd

12 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20