Profil uživatele Snezecka

obrazek
registrován 2018-04-11 00:58:08 Level6 počet bodů 3960info
infoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfo
infohttp://snezecka.blog.cz v databázi 458 článků. info449x info3x

infohttps://snezecka.blogspot.com/ v databázi 15 článků. info9x info1x

Vzduchoveršec

Posílám verše po větru, takzvané verše povětrné, ve výšce několika metrů vítr má slova hrablem hrne. Občas mám pocit, že je ti mě líto, ale přestane to hned, když vím, že miluju tě intenzitou ce

Balada o prvním schodu

Temno je ve světnici a času zbývá krok ke světlu, zbylo by ho jako napřesrok a kukaččin hlas by ku vstávání zval, tu se Jaroslav na hlavě podrbal. "Sbohem, postýlko má, už musím jít, neb se stane neš

Jiná

Každou noc probírám tě a je to stejný, kažhou noc vox populi, stejně neveřený, každou noc miluješ, každou noc stejnou lež, tak lež a miluj, aspoň jednou se vším všudy. Lež a miluj, a tady tudy si stě

Valetolín

Všude srdíčka a květy, prý láska visí ve vzduchu. Říkám si, ještě že ty nemáš tu stejnou poruchu. To bys pak čekal na mě po práci ve stínu skleněné stříšky a věděl, ač se to občas vytrácí,

Aurum dezinformaticum

Dneska mám v hlavě zcela vymeteno, a je to čím dál horší, den po dni. Nemůžu si vzpomenout ani na tvé jméno, stavím kolem svého těla příkop vodní. A kolem hlavy hradby z palisád, Žižka by mi závid

SAVE ME!

Ještě cítím na chodidle tvou slinu. Nepěkně s mým žitím hraje si příroda. Jsem další, kdo bude brzo žrát hlínu, kdo bude ke kytkám čichat zespoda, když nepustím z hlavy tvoje perutě, tak představy

S láskou

Obávám se, že jsi schopen všeho, řekne to každý, kdo zná tě, že v kusu hadru, hadru stříbrného jsi schopen odtáhnout mě do garáže. A ruce slepit za zády, až dýchá na mě z té představy strach. Pa



Bouřka

...to když se draci urvou ze svých stájí, když dost už mají všech těch výtek, tak po nebi se rozlétají, hluboko mají do korýtek a na hřbetech se v křídlech těsných jinovatka dělá a oni řvou tam, kd

Straka v olšině

Všechno, co se leskne a co září, krade, výrazy teskné z tváří a co neodvezou popeláři na zem mokře pleskne. Všechno, co se třpytí a co voní, zpod závojů svítí, když se skloníš a je zajímavé pro

Blábolitida

Nadrobila jsem si housku do klína. No to jsem ale čuně! A to, co píšu, je pěkná kravina... Ale chci dnes hrát na veselejší struně. Za oknem slunce svítí jako blázen, tak proč bych měla se před jeho pap

Anežka Hamelnská

Zahraj mi, zahraj, pastýři, ať píseň letí do mého nitra. Ať přímo do útrob zamíří, nemyslím na to, co bude zítra. Zahraj mi, zahraj, šedobílý, písničku na paví pera. Ať zapomenu, co je v tuto ch

Příborem

Papírovým nožem pižlám stonky květů. Ó, bože, krutý bože, zanevřel jsi na poetu! Koženou lžící srdce z hrudi dlabu. Nevidící, neslyšící větev baobabu. Vidličkou ze slámy napíchnu z rána všec

Ama la vita!

Na záchodcích nádražní putyky nápis SHIT HAPPENS! v rohu, prokoplý dveře a díra u kliky, dřevěná židle, který někdo urval nohu. Hadrovej ručník podobnej pytli, automaty na kondomy, ale vyplý a všede

Až do masa

Hvězdy už nade mnou vyřkly svůj soud, zda byla či nebyla jsem tehdy v právu. Zbývá jen pokorně před tebou pokleknout a ještě pokorněji, níž sklonit hlavu. K bičování mají mi teď prý obnažit záda.