Profil uživatele Snezecka

obrazek
registrován 2018-04-11 00:58:08 Level6 počet bodů 2947info
infoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfo
infohttp://snezecka.blog.cz v databázi 322 článků. info312x info3x

infohttps://snezecka.blogspot.com/ v databázi 13 článků. info8x info1x

Venom

Na bílé květině černé poupě raší, za obzorem slunce mizí ve slámě. Vzduchem se prý smutek nepřenáší, tak proč převálcoval zrovna mě? Slunce stoh zapálilo jasným plamenem, stejně tvé oči planou

Lemra

Pořídila jsem si skvělou věc za balíček papírových dvacek. Poněvadž jsem nešika a pitomec, pořídila jsem si - fofrklacek. Kolegové se mi skoro nesmějí, i když "hop a hop" občas zaslechnu. Důvěrně

Juglans

Ořechovou větvičkou pohladím tvé oči, třeba se rozsvítí, jako už tolikrát, a na tachometru srdce povyskočí hodnoty v poli "ŽÍT", ne jen "PŘEŽÍVAT". Ořechovou větvičkou tvé rty pohladím, k pol

Z hlubin

…a kdyby náhodou se země otevřela a vtáhla mě do svého nitra, postav se před vchod do mauzolea a vyčkej tam příštího jitra. Třeba se vrátím hlavním vchodem, v pekle mě nechtějí mít tak moc na rán

Jako z hororu

Půlnoční běs na balkon mi vlez. Tam se ze šňůry snáší, temná vlna, ve snu mě straší. Krčím se v koutku ložnice a bojím se ho velice. Co asi dělá za mým oknem? Krk mi studeným potem mokne. Najed

Nebla Verdejo 2017

Do zlatých mraků dnes uklidím svůj žal, drobounké kapky s letmou chutí mandarinky. Má fantazie žije, ani cit ještě neskonal, jen trošku zanadávám na vzpomínky. Ale ta vůně ode dna mě dráždí, cítí

Nálet

Dívám se jen tak do mraků, skrz větve kaštanu do výšky, padá z nich tisíc bílých padáků, padáků z pampelišky. Snáší se k zemi a jsem si jistá, když dopadnou na zem, že se složí, že na každém



Ještě mi...

Ještě stále se mi o tobě zdá, i v nocích beze snů tě vítám, můj temný stín jsi, představa má. Utopie? Bláznivá realita? Ještě stále se mi vkrádáš do hlavy, zloděj, jenž krade zlá slova. A poli

Achich...

Občas se divím převelice, o čem jsou lidé schopni mluvit, zpívat. Pořád na netu, na datové lince, všechno tweetují, lajkují, křičí: "Vivat!" Tak zkusím jim říci, že mozek je aplikace. Možná ho z

O nejhlubším tichu

V hlavně zní ti stovka výkřiků, ven žádný ale nedolehne. I když stokrát bereš za kliku, dveře zamčené, závora se nehne. Ozvěna se vkrádá za každý náznak ticha, bez duše, bez života pluješ dnešn

Bez začátku i bez konce

…a v plačtivém snu černobílém kreslím ti srdce na lopatku čokoládou. Tiše se po zdi pnu, jsem břečťanem, naznačím líně směr na křižovatku bradou. A v celém tom snu němém tak nějak páchne byt

Neumím...

Děkuji ti za tvůj úsměv, i když je jen na tričku, dělá ze mě vždycky jenom klubko nervů v uzlíčku. Děkuji ti za tvůj humor, dokáže mě rozesmát, rozhoupe mě k nebi, k zemi, a z Určitě dělá Snad.

Osobnostní jatka

Těch dvacet stupňů v hlavě klid mi nedá, přemýšlím o nich u oběda a pak ve výtahu skáču po krku bytosti, jež podobá se člověku. Zatnu drápy, jen ostrý výkřik dolehne z hlubin ocelové šachty bezed

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1718 19 20 21 22 23 24