Profil uživatele Snezecka

obrazek
registrován 2018-04-11 00:58:08 Level6 počet bodů 2455info
infoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfo
infohttp://snezecka.blog.cz v databázi 262 článků. info252x info3x

infohttps://snezecka.blogspot.com/ v databázi 10 článků. info5x info0x

Příborem

Papírovým nožem pižlám stonky květů. Ó, bože, krutý bože, zanevřel jsi na poetu! Koženou lžící srdce z hrudi dlabu. Nevidící, neslyšící větev baobabu. Vidličkou ze slámy napíchnu z rána všec

Ama la vita!

Na záchodcích nádražní putyky nápis SHIT HAPPENS! v rohu, prokoplý dveře a díra u kliky, dřevěná židle, který někdo urval nohu. Hadrovej ručník podobnej pytli, automaty na kondomy, ale vyplý a všede

Až do masa

Hvězdy už nade mnou vyřkly svůj soud, zda byla či nebyla jsem tehdy v právu. Zbývá jen pokorně před tebou pokleknout a ještě pokorněji, níž sklonit hlavu. K bičování mají mi teď prý obnažit záda.

Hodiny

Juchů! Už je tu zas hodina duchů, tma a mráz a k mému sluchu doléháš. Ze vzduchu duši máš a v rampouchu srdce ukrýváš. Klidně se snaž, dýchnu a už se rozplýváš… 5.2.2019

Rýč a povidla

(z Trilogie pro šašky) Rýč a povidla Za Starým Městem se rozkládá obora, krásná a veliká na ranní procházky, občas tam potkávám očního doktora, fotí si v tom parku ještěrčí ocásky Nosí ty fot

Sen

Dnes zdálo se mi, že mám křídla slepená a procházím zemí, zemí bez jména. Však omyl to byl, přece měla jsem jen nohy zamotané v dece. Dnes zdálo se mi, že od hlavy k patě hořím a propadám se zemí

…a šáteček…

Na viděnou, křehká vílo, loučení je vždycky hořký. A tobě se teď poštěstilo, že odcházíš pracovat do Spořky. Skoro pláču, jak mě oslňuješ a snad se můj smutek schová, když si představím, jak



Křižíku, promiň…

Jestliže měl Křižík nějaký plány, pak to nebyly ty, které jsme hledali. V místnosti stokrát prohledaný jsme našli všechno, i věci zchátralý. Jestliže měl Křižík nějaký plány, tak schoval je fak

Ani omylem

…a ani v knížkách jsem nic nevyčetla. A hledala jsem, všechno je marné. Čas je totiž ocelová metla a i když nechcem, tak každý stárne. Tak kartáčem tu metlu oberem, ať leskne se, jako když bývala no

Zkrátka

Nebe tužkou rozpárám a vykuchám z něj duhu. Na chodník křídou načmárám znamení zvěrokruhu. Budeš-li mým něžným uprchlíkem mezi životem a zvířetníkem. Moře lžící odnosím, když zatoužíš ho

Bude

Znám to, co mě stále mrzačí, co rve mi hřebíky do chodidel. Co mi však zoufale nestačí, co mučí mě beze všech pravidel. Znám to, co rve mě za vlasy, co olízne mě ve snu nad čelem. Co mrazí i vaří

Klidná

Místo paso doble dnes vločky tančí blues a za oknem jsou jako zpomaleny v čase, tak i ty na chvíli zastavit se zkus. Zima je dnes přívětivá a usmívá se. Občas poryv větru tu krásu naruší, pak se vločk

Tajnosnubná

Řekl jsi mi dneska, že máme dost podobný chutě. Tak tím, co právě napíšu, snad nezklamu tě. Vím, že do mě vidíš a klidně mě můžeš za blázna mít. Pokaždé, když uvidíš svou tvář, tak musel b

Karamelka

Uvnitř mé lebky cukrové sto tisíc bílých koní cválá a ve stupnici mollové line se písnička vytrvalá jako gramofon, který desku zaseknul, jak meluzína, co v komíně naříká. Je mě zase jenom kousek, j

1 23 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20