Profil uživatele Snezecka

obrazek
registrován 2018-04-11 00:58:08 Level6 počet bodů 3960info
infoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfo
infohttp://snezecka.blog.cz v databázi 458 článků. info449x info3x

infohttps://snezecka.blogspot.com/ v databázi 15 článků. info9x info1x

A Rh+

Se šrámy na hrudi občas se probudím. Taky mě trápí mé ostré drápy. Vědět stačí, že mě tlačí zuby vlkodlačí. Se šrámem na čele uléhám do postele. Víkem si zakryji oči, jež nežijí. Na slunci

Romantik na hraně

Tak jako loni touhle dobou už bude zima a v Praze stovky světel. A Měsíc přibitý stříbrnou skobou plete jen další proutí do pometel. Jsem realista nebo smutný romantik? Stále hledám štěstí, však neber

Zom bee

Jsem nejvíc sexy mrtvola, která žila v těchto zdech. Dva paraleny, šátek dokola hlavy a polštář na opření v zádech. V kytičkovaném županu působím asi jako zjevení, když doufám, že ze sebe dostanu k

Zimnice

Jsem nemocná, ale je z půli. Srdce a hlava v ohni strádá, ruce teplotou absolutní nuly a husí kůže přes celá záda, když myšlenky se v temném koutě tulí ke slovům, že mám tě stále ráda. Jsem nemocn

Můj Ægishjálmur

Bylo poledne a v našem cípu Prahy svítí slunce jako blázen. A já ráda vsákla bych se d podlahy nebo jen zalezla pod stůl na zem. Na okně na orchideji raší celý hrozen poupat jako z katalogu a v hlavě mi

O ničem/Nietzschem

Kdybych byla ránem, nutila bych tě do zpěvu a byla bych i štíhlou jedlí, v každičkém větru záchvěvu. Kdybych byla polednem, tvým sluncem pěkně v zenitu, modrou stuhou, vázankou, třeba jen kaňkou v se

Neustále

Nosím tě s sebou, jsi odjakživa v mých snech, vítr pod ubrusem, jinovatka ve vlasech a rudá stuha na černé košili, ještě slovo a zešílím. Věříš na zázraky? Ne, dnes ne, i když taky někdy splynou s



Gotika

Když se stíny duše proplíží až na oblohu, fiálami a kamennými hlavami chrličů, prý jsou pak mnohem blíže k bohu, před Petrovou bránou, ale bez klíčů. A když se tytéž stíny do hlíny vstřebají,

Po Martinovi

…a v bílých hřívách Martinových koní třpytí se hvězdy létavice. A kůže voní jako badyán s vanilkou. Hlavou myšlenky se honí, nápadů pokladnice, v truhle zbyl balíček s husarskou košilkou. Zač

Mňau

Chtěla bych být černou kočkou, a když mě chytí splín, neviděná a pěkně potichoučku zalezla bych do peřin. Chtěla bych být kočkou mourovatou a tiše do ucha ti příst za sladké pohlazení jak cukrovou

Karamelky podzimu

Už minula dvě léta, podzim skoro druhý, už po zemi se válí listí zlatohnědé a mlha ráno rozprostírá stuhy tak krásné, jaké však léto nedovede. Až mine podzim a zima drápy tasí, ukryjeme se zase do

Nad Újezdem

Občas mám povahu prudkou, jindy plachou, občas jsem na vrchu a jindy v dolině. Dnes ale vedla jsem rozhovor s Máchou ve strmém kopci tam na Petříně. No, rozhovor… Našla jsem ho tam, kde vždycky stával, v

Triedrem

Řekni: jak daleko je nebe? Když natáhnu myšlenky, tak se ho dotknu. To ale nesmím být přikovaná hřebem na řetězu. A pět metrů k oknu jen zírám touhou modrých dálek, pod hlavou s pohřebními věnci. Js

Hypochondr

Tak tedy marně snažím se tě vyhnat ze všech svých představ, osobní noční můru. Dnes v noci vzbudil jsi mě třikrát, tak potřetí jsem radši zůstala už vzhůru. Jsi nemoc, co prorůstá mým nitrem, sle