Profil uživatele Snezecka

obrazek
registrován 2018-04-11 00:58:08 Level6 počet bodů 3960info
infoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfo
infohttp://snezecka.blog.cz v databázi 458 článků. info449x info3x

infohttps://snezecka.blogspot.com/ v databázi 15 článků. info9x info1x

Princezna

…aneb Princové Jaroslav, Lukáš a Adam JSOU gentlemani! Dneska jsem se měla jako princezna. S jedním jsem se o poledním jídle bavila, s druhým po telefonu, co že bych baštila, třetí složil mi krmi skoro p

Gentleman není sprosté slovo

Mám snad na čele napsáno "pipka"? Neznáme se a stejně do mě rypkáš jako bychom spolu krávy pásli roky a slova taháš rovnou z městské stoky. Nepotrpím si zrovna na etiketu, ale jsem jednou děvče v pln

Nahoře bez (černý - trička)

Poslední tah štětcem, pak odložím ho stranou. Přestanem si hrát na schovávanou a odhalím tě celému světu. Poslední tah pěšcem a ten démon - neřád! ti drze leze ze zad rovnou na vinětu. Má práce pr

Loni

Přesně před rokem jsi měl zánět spojivek. Pro bolest skoro neviděl, v kapse hrst bílých léčivek a na tváři se chvěl úsměv, ale spíš do křivek. Dneska máš oči jako vždycky. Zářící karamelem, j

S papírovou čepicí

S chutí bych občas vzala flexu a přeřízla tě jak kus starýho špalku. Místo toho se teď topím v Primalexu, hnusným zdem jsem vyhlásila válku. Stačí, když oči zlehka zamhouřím, štětec v ruce, s výr

Bedýnka nářadí

Prý už je načase pustit tě z hlavy, zvláště když venku padá led s deštěm. Jenže mě to stále ještě baví, máš totiž stisk jako pákové kleště. Prý už je načase pustit tě žilou, kladivem vymlá

Občas

Občas se nemůžu pro hloupost vystát, na půlnoční straně ani v té polední. Můj život je jak zahrada vyschlá a já se ztrácím, ztrácím v mlze dní. Občas se nemůžu nadechnout ze vzteku, lapám a dusí



Perutě

Na plot nám dnes ráno přilétli první havrani. Jednoho spletla jsem s vránou, když zaslechla jsem krákání. Roztáhli křídla a zmizeli v šeru, tak jak to děláš ty, když se mi zdáš. S mizerným pocitem

Syntaktická ambiguita per parus major

Jen hloupé vtipy ode mě čekáš, dalších podrobností nevěda. Současně s tím se - snad i právem - lekáš, když pochválím ti ledního medvěda. Jsem bytost, jež si ráda hraje se slovy a s výrazy v tvá

Polétavý

Jsi zlatý pryskyřník ukrytý v mechu, poklad, který úzkostlivě střežím. Pocit, co mívám po nádechu, i nemoc, již hned tak nevyležím. Obluda z jezera, tajemstvím ovitá, rodokmen opředen letitou slávou

Už jdu!

Zebra se ukrývá ve stínu mříže, na hřbetě pruhy má, v tváři je nachová, výraz má zoufalý, protože ví, že na schovku hraje si, jenže se neschová. Za žebřík smotal se růžový svlačec, listy ho o

Zvonivý

Počechrej mi představivost, inspirace se hned dostaví a bude stoupat z útrob rovnou do hlavy. Polechtej mě na bránici, vtip je dobrým spouštěčem, budem se smát jako blázni a pak spolu utečem. Rozesměj m