Profil uživatele Snezecka

obrazek
registrován 2018-04-11 00:58:08 Level6 počet bodů 3829info
infoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfo
infohttp://snezecka.blog.cz v databázi 444 článků. info434x info3x

infohttps://snezecka.blogspot.com/ v databázi 13 článků. info8x info1x

Hlad

Asi mám žaludek bahenního draka, kručením k šílenství mě dohání. S výrazem dítěte, pohyby zabijáka… Nebo je to tím, že jsi k sežrání? Zabořit oči do olivové kůže je jako načnout créme brul

Provozní

Můj milý je provozním v Lidlu, denně má nervy své v kýblu, pracuje v pobočce v Kladně, v regálech a třeba i na pokladně. Každý den převezme tuny zboží, začíná jogurty, končí noži. Občas prý zas

Sláva!

Tak už je zas středa. No kdo by to řek? Vyhlásím mezinárodní den veverek! A taky míčů zapomenutých ve vlaku a tučňáků a plotů a polštářových povlaků. Postavím všem pomník, mohylečku kamennou a

Karel Jaromír v 21. století

Zemřelo SafeQ, do elektroodpadu dáno, jen kabely po něm zůstaly. A když pak přišli zaměstnanci časně ráno, úlohy své na tiskárnách marně hledali. I zželelo se IT kancelářských myší, ulevili zaměs

Medvěd a Helmut

Bloudí bručoun, medvěd hnědý, bloudí po lese, zapraskání suchých větví občas ozve se. Pachtí a sune se vedrem, do stínu líně a už je u křovíčka, už je na mýtině. Na mýtině vprostřed lesa sever

IV - Na cestě

Je krásné ráno, země ještě dřímá, stromy září teplem jako všechno zdejší. Nový den na planetě Pulcherrima, jejíž jméno znamená i "Nejkrásnější". Sbalit batoh, zatnout zuby, dálka čeká, od

III - Před půlnocí

Nad obzorem na mě temné oko zírá, ještě nejsem ani v půlce cesty a už mě drtí tíha všehomíra strašnou váhou olověné vesty. Je tma a řeka stříbrem pláče, místo mléka barvu ladí do rtuti. Na stro



K horám

Včera jsi odletěl do temného vesmíru, tak ještě stále bojuju s ozvěnou a fotím dokola jednu černou díru, šklebí se v rudých horách přede mnou. Zítra se pokusím zabrat ji z blízka, s jedním z všech

Na konci vesmíru

Teče bílá řeka středem rudých skal a nad Západem měsíc skomírá. Na dalším Měsíci jsi mě zanechal s lačnou touhou hladového upíra. Za rok se vrátíš a s tebou loď zlatá, teď tu budu sama, smutek

Zapomenutá slova

Kolik slov člověk přečte, napíše, kolik slov musí lidé znát? Hromadu. A přitom neví, že stačí tři: Mám Tě Rád. Slova co blyští se ostrou čepelí a pálí, když krev z nich teče. Slova co padají

Špatná lhářka

Dneska všichni strašně křičí, každý snad i nahlas dýchá. V mé hlavě papiňák syčí. Jaká je asi barva ticha? Bílá jako čistě padlý sníh, růžová jako tvářenka? Stříbrná co rosa na zvoncích,

717L

Ještě si někdy říkám, že mi fakt nechybíš, když čas kolem jak rozběhlý kůň dupe. V mrazivých nocích zachumlaný v dece spíš, já sedím sama v přeplněném kupé. A i když léto trhá zemi na kusy

A teď mě sežerte!!!

Borýš umí po skalinách, motýle a tejk it ízy, věci jimž se smějem, i když jsou spíš k pláči. A pak prachy z ministerstev mizí, zobou je z nich už tak dost zazobaní s*áči. Moje ingliš je taky dost hr

Dnes bez

Prý beru své verše příliš vážně. Taky bych tě měla nechat chvíli žít. Takže to dnes pojmu trochu vlažně, místo skládání hodlám verše rozložit. Rozložím je na slovíčka, slabiky, ať se ti moc