Profil uživatele TaPerfektni

obrazek
registrován 2017-10-23 15:17:01 Level2 počet bodů 206info
infoinfoinfoinfo

Slovo Autora

Píšu syrově. To, co v sobě dusím už dlouho. Pokud se nebojíš, čti mě.

xxx

Ta Perfektní

infohttps://taperfektni.wordpress.com/ v databázi 22 článků. info23x info3x

Jsem žena. Toužím po kráse.

Ráda se sebetrýzním. Toho už jste si asi všimli. Jeden ze způsobů, jak se bezpečně dostat do depky, je prohlížet si videa a fotky světových supermodelek. Miluju Candice Swanepoel. Udělala bych téměř cokoli, abych

Dva roky a dva měsíce. Přesně.

Dva roky a dva měsíce. Přesně. Právě tolik času uplynulo ode dne, kdy jsem se rozhodla převzít kontrolu nad svým životem. Jako by to bylo včera. Nic se nezměnilo. Vystoupila jsem z autobusu a vydala se po cestě, kter

Nikdy si nehraj se strachem

Ve válce je prý dovoleno vše. Nadávky, obviňování, ignorace, řev, ponižování. A mohla bych pokračovat do nekonečna. Nikdy nevíš, co si ke komu můžeš dovolit. Jakou roli kdo zrovna hraje? Kdo je nepřítel? Ale mn

Nenáviděný kolektivizmus

Kdy jsem si poprvé uvědomila, že nejsem úplně normální? Před pár lety. Dnes mi to přijde jako věčnost, ale ve skutečnosti to nebude ani 10 let. Vlastně, když na tím tak uvažuju, vždycky jsem si připadala tak ně

Hrajeme si

Nuda. A nekončící samota. Možná trocha zvědavosti. Ta strana mě samotné, se kterou se příliš nesetkávám. Tohle všechno mě tehdy ovládlo. Možná ne úplně. Ale rozhodně to ovlivnilo moje rozhodnutí. Následky s

Mít někoho jen pro sebe. Aspoň na hodinu.

Jsme nemocní. Všichni. Do jednoho. Někteří z nás na to mají dokonce papír. Mít papíry na hlavu je lehce schizofrenní. Vidíte, i já jsem teď ono slovo použila špatně. Pro někoho symbolizují ponížení. Odrovnán

Dopis tobě

Tři písmena. N. I. C. To přesně jsi. Jsi slaboch. Dítě. Sobec. Zlej člověk. Vyžíváš se v roli oběti. Vyhovuje ti dělat ze sebe chudinku. Odpovědnost přehazuješ na druhé. Přitom máš plnou pusu toho, jak jsou v



Stejně se vrátíš

Všude to šumělo. Tak nějak zvláštně. Listy na stromech se třepaly. Z lesa bylo slyšet praskání. Nebojím se! Přece se nebudu bát. Šla jsem po lesní cestě, pořád dál a dál do lesa. Kam jen půjdu? Kde budu dnesk

Vzpomínám

Vzpomínám. A není to tím, že jsou dneska dušičky. Ležím v posteli. Přemítám o tom, co všechno jsem dnes prožila. O tom, co všechno mě zítra čeká v práci. O tom, co všechno musím stihnout udělat do školy. O

I pád na držku je pohyb dopředu!

Nechci. Nebudu to dělat. Prostě ne, proto tu nejsem. Jsem člověk a mám svá práva. Mám hodnotu. Mám emoce, schopnosti a vlastní názor. Dokážu se rozhodovat sama. Spousta z nás toto nedokáže. Ba ani nechce. Být v z

Ve tmě je všechno hezčí

Nejsem psychopat. V podstatě jsem úplně obyčejná. Divná jsem jen občas. Rozloučila jsem se, zavřela za sebou dveře a seběhla dvě patra. Nikde nikdo. V tuhle hodinu už nikdo nepracuje. Prošla jsem okolo mříží, po

Špatná nálada nebolí: deprese

Třásla jsem se po celém těle. Nevnímala jsem nic. Jen svou hlavu. Tu zbytečnou věc, která se měla každou chvíli rozletět na milion kousků. Cítila jsem, jak se mi hlavou prohánějí mamuti. Nebo sloni. Možná divok

Zvířátka ve výběhu

Zítra. Už zítra. Sakra, nic neumím! Co jim řeknu? Co jim jen odpovím? Neudělá se mi špatně? Zas se celá rozklepu. Bude mi na zvracení. Zpotím se jak kdybych vážila dvě stě kilo. Na co se mě asi budou ptát? Ztra

Neuhnula jsem: Proč se tak trestáme?

Kolik pokusů je “tak akorát”? Jeden? Dva? Deset. Kolikrát se člověk může zmýlit a začít znovu? Kde je hranice mezi neschopností a špatnou volbou? A existuje vůbec? Nevím. Ale potřebovala bych to vědět.

12